Historie české atletiky

(13. - 19. století)
První dochovaná zmínka o "atletice" sahá až do doby korunovace Václava II. Ten se ujal vlády v roce 1283, korunovaci uspořádal až v 1297, konkrétně 2. června. Oč později, o to velkolepěji ji pojal, událost popisuje Zbraslavská kronika.

O několik století přišly serióznější atletické pokusy, a světe, div se, závodilo se o hmotné i peněžní odměny. Dokonce se dalo běháním i živit.

První čeští atletičtí "šampioni"
Původně se prováděla atletika pod názvem "tělocvik prostý". První s tím přišel Sokol Pražský, který na počest pětiletého trvání organizace uspořádal své závody 17. ledna 1867 s jedinou disciplínou na programu - byl to skok do dálky, který vyhrál Jan Kahovec výkonem 553 cm. Stal se tedy prvním zdokumentovaným českým vítězem v atletice. Později v květnu proběhly první závody na hřišti, kde vyhrál běh Alois Klášterecký a dálku Julius Zatloukal. Tentýž Zatloukal v listopadu 1867 vyhrál v tělocvičně první závod ve skoku do výšky a Josef Wágner ve skoku o tyči. Brzy uspořádaly závody i jiné sokolské jednoty.

Běhání jako zaměstnání...
V 18. století měly pro šlechtu velký význam "laufři" neboli "běhouni". Byli zaměstnáváni proto, aby běhali před kočárem panstva a upozorňovali, že někdo vznešený jede, večer běhali s pochodní, ale také byli využíváni pro doručování písemných zpráv a nahrazovali tehdy ještě neexistující poštu. Podle dobového novinového inzerátu "Prager Postzeitung" hledal jeden šlechtic svobodného, slušně se chovajícího a střízlivého 25 let starého běhouna, kterému nabízel 16 zlatých měsíčně, livrej a střevíce a vyžadoval rychlé doručování zpráv mezi Prahou, Karlovými Vary a Výmarem. Tito laufři konali někdy mezi sebou závody, např. mezi Poříčskou branou a Libní. 

Pestrost disciplín - olympijský přetah i jiné zanikly
Disciplíny byly rozmanité, mezi atletiku se zařazoval kop míčem do dálky, běh trojnohý. Dále hody dvouruč, sčítaly se výkony pravou a levou rukou. Do výšky i do dálky se skákalo také z místa. Takovým skokanem byl pozdější předseda atletiky Ladislav Jiránek, který skákal do výšky 137 cm a do dálky 312 cm. Rekord mu zůstal dodnes, neboť skoky z místa byly mezitím zrušeny a on byl posledním rekordmanem. Některé disciplíny se udržely pár roků i na olympijských hrách, třeba přetah lanem dokonce pětkrát (1900 - 1920). Začínalo se a tak cokoliv nového zájemci přijímali.

ČAAU
Přišel čas, aby řízení sportů se sjednotilo. Tehdy pojem "atletika" zahrnoval všechny sporty, proto bylo ústředí zahrnující řízení všech sportů (s výjimkou veslování a cyklistiky, které už měly svá ústředí) nazváno Česká atletická amatérská unie (ČAAU). Došlo k tomu 8. Května 1897, ale nevydržel dlouho pohromadě. Název zůstal, ale postupně se některé sporty vyčlenily a založily svá ústředí jako kopaná, lyžování, bruslení, lední hokej, tenis a pak i tzv. těžká atletika, což byl zápas, vzpírání a přetah lanem. Nakonec zůstala jen ta "lehká". V roce 1969 byla nazvána jen "atletika". Evropské jazyky postupně odstranily v gramatice slovo lehká, zůstal ale například v italštině (atletica leggera) a v němčině (Leichtathletik). Až dva roky po vzniku ČAAU byl založen Český olympijský výbor v roce 1899, jehož zřízení bylo podmínkou pro start na olympijských hrách 1900.

Osamostantění atletiky
Spor funkcionářů uvnitř ČAAU, kteří byli z lehké a těžké atletiky se vyhrotil tak, že v roce 1908 vznikl "vzdorosvaz" ČAS, který později z ČAAU vystoupil. Od roku 1911 zůstala v ČAAU ze sportů jen lehká atletika.

Přesun házenkářek k ČAAU znamená světový úspěch...
Valná hromada 1928 rozhodla převést ženskou atletiku do ČAAU. Až dosud ji totiž řídil Svaz házené a ženských sportů od roku 1920. Toto spojení atletiky s házenou mělo velký dopad. Hrála se u nás kvalitní házená a měli jsme mezi nimi velmi pohybově nadané ženy. Ty přešly do řad atletek a světové rekordy byly tady. Vynikající výkony Marie Mejzlíkové ve sprintech, Ludmily Sychrové na překážkách, Ludmily Vencové v kouli, Marie Vidlákové z Brna a dalších znamenaly více než 30 světových rekordů ve většině disciplín.

Úspěchy na mezinárodním poli
Skončení války a volby evropských atletických orgánů znamenaly nástup čs. diplomacie do jednání. Na kongresu IAAF v Oslo jsme si vedli dobře. Do rady IAAF byl poprvé zvolen Čech - Bohuslav Kopal, naši zástupci byli zvoleni do komise technické, amatérské a ženské. Naší pozici napomohly vynikající výkony, které v té době dosahoval Emil Zátopek, který se stal prvním čs. mistrem Evropy. Ovšem díky válečnému období se postupně vytvořil kolektiv výborných atletů a atletek.